O Senegalu

Cesta do Senegalu je nejlepší způsob, jak se seznámit na začátku s černou Afrikou. Výhod cestování do Senegalu je mnoho: relativně snadná dostupnost - 5 až hodin letu ze Západní Evropy. Je to slunečná země, více než 3000 hodin slunečního svitu ročně. Lze zde najít všechny možnosti toho, o čem toužíte - odpočinek, vodní sporty, jízda na koni, objevování tradic, kultura, pozorování ptáků, sporty, lov, potápění, ekoturismus, historická muzea, krásná příroní místa, 6 velkých parků a rezervací, rozličná fauna a flóra.

 

Historie Senegalu

Demokratická republika Senegal s hlavním městem Dakar leží v západní Africe na pobřeží Atlantiku obklopuje Gambii a je obklopen

Mali,Guineou a Guinea-Bissau a Mauritánií.
Obyvatelstvo činí odhadem 12 miliónů.
Úředním jazykem je francouzština, kterou některé rodiny používají i doma (kromě mnoha dalších lokálních jazyků a nářečí). Každý Senegalec běžně mluví (a bravurně a plyně přeskakuje z jednoho jazyka do druhého) alespoň třemi jazyky. V turistických oblastech se domluvíte i anglicky. Dalšími nejběžnějšími jazyky jsou wolof, jola a mandinka. (viz. info a slovníček, aby jste nebyli ztraceni, můžete si potrénovat svůj ohebný jazýček).
Podnebí v Senegalu je tropické s průmernou teplotou 28 stupňů Celsia. Ale můžeme se těšit i na 41stupňové rekordy...pobřežní Abené má však klima příjemné, od moře může dokonce (zvláště v noci) foukat i chladný vítr, proto doporučuji sbalit si s sebou i lehkou bundu a spacák a Afriku nepodcenit.

Senegal a jeho obyvatelé jsou velmi pohostinní a uctiví. Smích je tady vysoce nakažlivý.

 

Dakar

Částečně koloniální a částečně africké město, je asi nejhezčí hlavní město v západní Africe. Stále ještě trpí pohnutou historií otroctví a lidské bídy, je však funkční a jsou tu vysoké budovy stojící vedle malých domků. Bylo to hlavní otrokářské město - Dakar leží u Lac Rosé, je zároveň muslimské, ale i francouzské - oba vlivy jsou tu jasně citelné. Žije zde přes milión obyvatel. Je tu několik malých pláží a hezké parky a muzea a Zoo
. Ve středu města najdete Velkou mešitu a Medinu, jsou tu rušné trhy jako Kermel a Sandaga. Dakar je moderní metropole a hlavní město země, místní trhy nabízejí vše od oblečení po čerstvé kokosy, dřevořezby a bubny.
 

Casamance - Ziguinchor - Abené


Casamance region
Husté lesy, mangrovníkové bažiny, jezírka další vodní toky kolem řeky Casamabce, oblast oddělená na severu od Gambie, vždy se zde žilo vlastním životem - jiným tempem (klidnějším), než na severu Senegalu. Dá se tu kempovat v kempech, kempy jsou postaveny v místním stylu. Můžeme také obdivovat zvláštní architekturu djola domů. Oblast Casamance je sýpkou země, farmaří se zde a chová dobytek. Jsou tu také krásné pláže..

Abené

Vesnice Abené leží asi 20 km jižně od Gambie. Součástí vesnice je nádherné pobřeží bez turistů.
Podél dlouhé pláže najdeme několik místních  café, podávajících nejen oblíbené kafe Touba (až ochutnáte tuto místní kořeněnnou specialitu,už nebudete chtít Neskafé) a fresh džusy. A kdyby se Vám zastesklo po evropském komfortu, najdete zde i kavárničku v tomto duchu i se zvrzlinou, která může naším kavárnám konkurovat. Hlavní ulice je lemovaná obchůdky s potravinami,drogerií i textilem, čerstvéým ovocem a zeleninou, které poskytuje poskytuje místní market, obchůdky s tradičními africkými šperky, ozdobami a soškami vyrobenými místními řezbáři před vašima očima.

Abené je umělecká  destinace, kde se setkávají umělci (hudebníci a tanečníci) z celého Senegalule s umělci z Evropy. Skutečnost je však  daleko od obrazu, jak známe masový turismus z jiných končin světa. V Abené si odpočinete a pokud nechcete, nenarazíte na evropského turistu celé dny.

Ziguinchor

Ziguinchor  je hlavním městem oblasti Casamance v Senegalu, ležící na ústí řeky Casamance. Má  přes 230,000  obyvatel. Je to druhé největší město Senegalu, ale je do značné míry odděleno od severu země úzkým pásem Gambie. Město má tropické klima savany.
Historicky významný je křesťanský kostel nacházející se na okraji Ziguinchoru.
První evropské osídlení v této oblasti bylo založeno Portugalci v roce 1645. Podle tradice jméno Ziguinchor  a jeho význam pochází z doby, kdy portugalští obchodníci a průzkumníci přišli do regionu, aby zde vy tvořili malou obchodní osadu a pochází z portugalsky Cheguei e choram, "Přišel jsem se a pláču." Protože místní lidé, když  viděli přicházet  Evropany, začali plakat v domnění, že by měli být zotročeni. Cílem Portugalska však bylo vytvořit obchodní stanici a přátelské  spojenectví s místním králem. Ziguinchor se stal ve skutečnosti hodně slavný během portugalské okupace Senegalu.
Toto  místo nebylo vybráno náhodně. Obec Jola, která zde  předcházela město Ziguinchor,  byla umístěna výhodně z důvodů obchodu  lidu Jolas s královstvím Kasso, které sahá až do říše Mali. Lidé etnika  Mandinke se přestěhovali do této  oblasti z jihu a východu.
Po ukončení obchodu s otroky, město přešlo do područí  Francie dne 22. dubna 1888  dohodou zprostředkovanou  mezi koloniálními mocnostmi na berlínské konferenci 1886.
Díky Francouzům se Ziguinchor  stal hlavním obchodním přístavem, většinou kvůli intenzivnímu pěstování podzemnice – burských oříšků. Pěstování rýže, tradiční plodiny regionu, byl omezeno značně násilným osazováním podzemnice olejné, díky čemuž byly vykáceny významné  lesní plochy. V roce 1900 byla tato  oblast z velké části pod vlivem  křesťanství, později zde začal významně vzkvétat islám  a muslimské komunity .
V období  nezávislosti vidíme jen  pomalý  ekonomický růst města  kvůli válce za nezávislost v sousedním Guinea-Bissau.
Jako hlavní město Casamance, Ziguinchor byl  tři desetiletí ve sporu s Dakarem, který přešel v otevřenou občanskou válku. Díky  velké migraci muslimů národnosti Wolof prchajících kvůli suchu ze severu na jih během r. 1970 to působilo v Casamance  napěští mezi nimi a většinovou populací etnika Diola s křesťany. V roce 2004 však konečně byly v Ziguinchor podepsany  mírové dohody.
Ziguinchor zůstává ekonomicky závislý na  fungování svého nákladního přístavu, dopravního uzlu a trajektové terminálu. Hlavní silnice Rue "Nationale 4"  prochází přes řeku Casamance, spojující region s městem Bignona asi 25 km na sever, a (přechodem přes Gambii) se zbytkem Senegalu.
K vybavení ve městě patří trhy, katedrála a letiště. V únoru roku 2007 byla otevřena  nová  univerzita. Ziguinchor  je také domovem  velké arašídové olejové továrny. Je to živá turistické destinace. Ziguinchor je také známý pro pěstování velkého množství rýže, pomerančů, mango, banánů, kešu, tropického ovoce a zeleniny, ryb a krevet, z nichž většina jsou zpracovávány na místě a vyvážené z města díky  jeho přístavu a  letišti. Mauritánie Airways létá dvakrát týdně do Dakaru a Nouakchott.
Etnicky je Ziguinchor nejvíce kosmopolitní město v Senegalu.  Ziguinchor je tavící kotel všech etnických skupin, které  koexistují v Senegalu: Mandinka, Jola, Wolof, Fula, Halpulaar, Mancagne, Manjack, Soninke, Serer, Bainounck, Balant a Creole. Jola etnikum bylo většinouvo populací v regionu a kulturně sdílli hodně s lidmi z Guineje-Bissau. Kmen Jola byl  odolný vůči prvnímu islámu a mnoho Jola People zachovávají dosud animistické praktiky. Ziguinchor je v Casamance jediný region, kde se zachovala většinová katolická oblast v Senegalu.
Pozoruhodní rodáci a obyvatelé, zejména pak umělci - hudebníci a tanečníci ovládají nespočet rytmů a tanečních choreografií, včetně kultury susu (z Guinea Konakry) i wolowské kultruyhry na  sabar bubny a sabarové  tance.
Ziguinchor je rodištěm některých známých senegalských spisovatelů a filmařů (Sembene Ousmane), umělci (Doura Mane, Bouly Sonko, Ousmane Sow Huchard "Soleya Mama", bratři Tourekunda), a sportovců (Jules Francois Bocande, Bassirou Ndiaye, Lansana Coly, Basile de Carvalho

     

Cap Skirring
- letovisko má krásných pláží 
Cape Skirring (nebo Cap Skiring) je mys v jihozápadním rohu Senegalu v oddělení Oussouye a Ziguinchor v Casamance. Cape Skirring se nachází 70 kilometrů na západ-jihozápad Ziguinchor, na hranici Guinea-Bissau.
Je to také obec v blízkosti (asi 70 km) od Ziguinchor – hlavního města Cassamance. Je součástí venkovské komunity Diembéreng, v okrese Kabrousse, oddělení Oussouye a Ziguinchor. Původně to vyla  malá rybářská vesnice, později  byla však byla objevena a oceněna jako přímořská rekreační oblast již kolem r. 1960.
Do té doby se tato  obec nacházela v buši a přístup k ní byl nesmírně obtížný.
Prašná přistávací dráha pro malá letadla, byla postaven také v r. 1960 členy Aeroklubu Ziguinchor. To upoutalo pozornost vůdců Clubu Méditerranée, který po dohodě se senegalskou vládou prezidenta Léopold Sédar Senghor, pomohl rozšířit tuto rybářskou vesnici v roce 1973 na rekreacní resort.
Přistávací dráha byla postupně rozšiřován a zpevněna betonem, aby mohla fungovat jak pro  mezinárodní letiště (jedním z pouhých dvou ze Senegalu a jen jedno v  Casamance) a umožnila  přistávání velkých letadel z Dakaru nebo přímo z Evropy.
Úspěch této rekreační vesnice a přítomnost mezinárodního letiště přilákala mnoho dalších projektů hotelů všech kategorií. V blízkosti Cap Skirring se nachází  vesnička Kabrousse.
Od podepsání mírových dohod v prosinci 2004, celá přímořská oblasti Casamance je nyní 100% bezpečná a snadno přístupná.
Spatříme tu stopy dávného sopečného systému. Přítomnost těchto hornin zakrývající Atlantik formovala  zátoky nádherných pláží v oblíbeném letovisku Cap Skirring. Podle turistických průvodců Senegalu, jsou tyto pláže dokonce považovány za nejkrásnější v celé západní Africe.

 

Bignona
Bignona je město ležící v Ziguinchor  Senegalu (Casamance). Krátce se objevilo v senegalském filmu "Binta a skvělý nápad".
 (režie: Javier Fesser premiéra 25.října 2004 Španělsko, jazyk Diola, Francouzština) Španělsko senegalský koprodukční krátký film byl nominován na  Oscara v kategorii krátké filmy, dále na  Magnolia Pictures a Shorts International; divadelní hra byla také uveřejněna bylo 16. února 2007.
Tento film byl natočen ve spolupráci s UNICEF. Získal několik ocenění ( Universidad Complutense de Madrid Academy Awards: 2007 - (Nominace) Oscar; Nejlepší krátký film, Živá akce, UNA filmový festival: 2007,  Indianapolis Mezinárodní filmový festival: 2006, Alcalá de Henares Short Film Festival: 2005, Chicago Mezinárodní dětský FF: 2004

 

 

 


·